Mirek Picek
- Počet článků 89
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 965x
Seznam rubrik
Co právě poslouchám
Oblíbené stránky
Mirek Picek
LETNÍ LÁSKA: Prošvihnutá
Seděl v tramvaji, ve které jezdil do školy, ale v týhle části Prahy jel poprvý. Když občas sedával u Křižovníků, začaly ho někdy štvát kecy umprumáků, i když s nima byl odpoledne na jejich přednášce. Ty intouše poměřoval nejen jejich světem, ale i vlivem logiky a matiky, která se do něj dostala na vejšce, kam chodil. Včera to už nemohl vydržet, vytáhl holku, co se ho držela a vyrazili. Někam pryč. Do noci.
Mirek Picek
Skřeti VIII - od závislosti k nesvobodě
Skřetí i lidské sny plněné v komunistické a socialistické lži s možností „vlády lidu“ za účasti velkého kapitálu se stále propagují a bohužel jim mnozí z nás věří. Historická zkušenost ukazuje, že se to nikdy nestalo a nestane. Nikdy nebude politika taková, aby hájila zájmy chudého proletářského lidu navzdory velkému kapitálu. Dnes jdou do politiky především lidé, kteří prosazují nějaké zájmy, svoje nebo své skupiny zaštítěni stranou levou nebo pravou. Nejedná se o zájmy státu, nebo skřetího klanu, protože prostě většina lidí není nijak se státem opravdu vnitřně spojena. Ukázka japonské zodpovědnosti "lidu" pramenící z historie, ukazuje na stav českého "lidu", který není morální, morálního vůdce nepochopí a brzy opustí, obvykle když začne od nich požadovat práci a plnění povinností. S vyjímkou těch, kteří rozumí, chápou, chtějí, ale nemají sílu na prosazení nového údělu. Obzvlášť v gulášovém kotlíku EU.
Mirek Picek
Skřeti VII - od apatie k závislosti
Liberální filozofové (třeba F.A. Hayek a F.S. Meyer) říkali, že svoboda je vlastně hodnota imaginativní, metafyzická. Pak prý stačí, aby skřetí klan či lidský stát nijak jedince moc neobtěžoval a nechával ho jednat podle jeho vůle. Potom jedinec svobody využije ke kreativitě a dosahuje tak bohatství. Svoboda ale není dána automaticky jen tím, že člověka stát neobtěžuje a neomezuje. Je závislá na tom, jak člověk vydělává prachy, kumuluje kapitál přičiněním svým, nebo svých předků. U skřetů je to stejné, jen hrajou na menším hřišti s omezenou výbavou vytváření svobody a nezávislosti.
Mirek Picek
Skřeti VI - od uspokojení k apatii
Demokratická společnost je jen taková, která je vedena převážně nezávislými skřety. Ti naši mají štěstí, že tu žijí jenom čtyři. Demokracii totiž netvoří jenom právo volit, ale umanutost a prosazování svých zájmů v souladu s ostatními skřety. Jejich morální hodnoty je možné ve všech situacích rozvíjet. Je také možné respektovat společné zájmy, protože navzájem kontrolují své vlastní mínění i veřejné mínění ostatních, které morální poklesky hlídá. Skřetí a možná i lidské vlastnosti jsou totiž takové, že morálka bez kontroly může existovat jen ojediněle. Morální prostředí kontroly ale existuje jen ve společnosti, kde skřeti žijí usedle na místě, obvykle se znají nebo alespoň o sobě vědí. Tady u nás je to super modelace. A u vás?
Mirek Picek
Skřeti V - od blahobytu k uspokojení
Bába Kropáčková dostala mlsnou. Byla věčně hladová. Ráno se probudila a na stole měla vidinu talíře míchanice. Ukápla jí lačná slina, přísahala by, že míchanici taky cítí. Nedalo se nic dělat. Oblékla se do lesa a vyrazila s košíkem záhy po třetím kohoutím kokrhání. Když něco chceš, nekuňkej jak žába a udělej to. Kropáčková žila v rozpadající se chalupě už pět let sama. Nebožtíka Kropáčka našel hajný Borovička před těmi pěti lety právě v tomhle letním čase ležet bez života na mýtině v lese u potoka. Podle doktora Bělínka starého Kropáčka klepla mrtvička. Jenom nevěděl, proč nebožtík měl tak vykulené oči, než mu je s obtížemi zatlačil a také vepsaný údiv ve vrásčité tváři. Ta nekontaktní doba událostí ve společnosti je v současné době pryč. Nyní i prd ministra financí je všeobecně znám.
Mirek Picek
Skřeti IV - od svobody k blahobytu
Liška má krátkou paměť. Hlavně na nepříjemné věci. Proto brousí poblíž pařezu na lesní mítině již několik dní po svém novém leteckém zážitku. Jednou čekala u pařezu celý den. Podhrabat se a vlézt dovnitř nemohla, když strčila čenich do jídelny dostala hroznou ránu od Smradláka paličkou na maso. Čumák je hrozně citlivej. Když nezabere rána paličkou, nebo píchnutí šídlem, zastříkanej čumák lakem na vlasy, který kdosi ztratil v lese je zážitek, který lišku nutí strkat čumák do potoka a běhat dlouhé tratě. Skřeti své zloděje naštěstí mohou odpuzovat i ostrou zbraní, bez potrestání lesním soudním tribunálem. Naštěstí nemají palné zbraně, jinak by je ten správně motivovaný soud nechal stáhnout z kůže a hodil divokým kočkám, které by se uchechtaly.
Mirek Picek
Skřeti III - od odvahy ke svobodě
Liška byla hladová a naštvaná. Neuměla spočítat kolik zim se vystřídalo nad její norou, ale za celou dobu co tu v lese žila to křehoučké masíčko neochutnala. Slýchávala svou starou tetu, že její dědeček ulovil toho mrňavýho člověka. Lišky nevěděly, že skřeti nejsou lidi. A lidé nevěděli, že skřetí život a jejich vztahy jsou ne lidské. Ta poslední slova každý z nás chápe jinak, podle svého stupně intoušství. Lišky tradují, že prý ani žluťoučké kuřátko z vesnice za lesem nebo vypasená myš se skřetovi nevyrovná. Stačily tři skoky k potůčku, kde se pro ni chladila svačina. Když se odrazila podruhé, nechápala, co se děje.
Mirek Picek
Skřeti II - od víry k odvaze
Cvrčkové zmlkli. Možná si už neměli co říct, nebo se pohádali. Tajtrdlák zklamaně vdychl, nemine ho vykopávání kořínků. V tomhle vedru, fuj! Jinak budou mít skřeti hlad. Nejsou lidi, ale také musí mít nějaký způsob vlády. Žádný ze skřetů nebyl vůdce. Někdy se kvůli tomu hádali, hlavně když bylo nutné udělat něco nepříjemného a protivného. Třeba vykopávat kořínky, dělat smolné loučky, mýt nádobí, uklízet komůrky a tak. Mysleli si, že nejstarší by měl řídit ostatní. Rozhodovat, když je třeba. Jenže svoje narozeniny neslavili, tak zvedali při rozhodování ruce. O demokracii nic nevěděli.
Mirek Picek
Skřeti I - od nesvobody k víře
Byli čtyři. Žádný z nich nebyl větší jak trpasličí drsnosrstý jezevčík a kdyby ho potkali naježenýho, nadělali by si do kalhot. Pálilo sluníčko a na lesní mýtině velké jako rybník uprostřed návsi se nepohnulo ani stéblo ostré trávy. Každý z nich měl svůj důvod nevystrašit pár cvrčků, kteří si po ránu pobaveně vyměňovali své zážitky z dnešní noci. Určitě se nebavili o průměrné době trvání lidské demokracie.
